Merkur

Merkur

Merkur je tak blízko Slunci, že na jeho povrch dopadá šestkrát víc slunečního záření než na Zemi. Proto je na něm teplota na přivrácené straně velmi vysoká.

Povrch Merkura je pokryt velkým množstvím kráterů, podobně jako povrch našeho Měsíce. Krátery jsou ve stejném stavu jako při jejich vzniku, protože Merkur nemá atmosféru. (Díky nízké gravitaci si ji nedokáže udržet.)

 

Povrch Merkura Jeho povrch je vyprahlý, kamenitý, pokrytý krátery a hornatými oblastmi.

Merkur je také nejrychlejší planetou - proto nese název starořímského boha poslů. Slunce oběhne jednou za 88 dní - tak dlouho tedy pro něj trvá rok, naopak kolem své osy se otáčí velmi pomalu - jednou za 59 dní.

Zajímavé je představit si jeden den na Merkuru. Díky tomu, že nemá atmosféru, překvapilo by nás absolutní ticho, protože zvukové vlny se nemají čím nést. Díky chybějící atmosféře se také nerozptyluje světlo, takže obloha by pro nás byla stále černá, se Sluncem třikrát větším. To by tři naše měsíce kličkovalo po obloze, než by nastala noc.

Čísla:

Průměrná vzdálenost od Slunce 58 milionů km, tj. 0,39 násobek vzdálenosti Země od Slunce
Doba oběhu kolem slunce 0,24 pozemského roku
Doba rotace 59 pozemských dní
Průměr 4878 km, tj. 0,38 násobek zemského průměru
Gravitace 0,37 násobek zemské gravitace
Měsíce žádné
Prstence žádné
Hmotnost jedna osmnáctina hmotnosti Země
Průměrná povrchová teplota od - 185°C do 400 °C
Hlavní atmosférické plyny velmi tenká atmosféra s malým množstvím kyslíku

Střídání ročních období

Střídání ročních období

 

Merkur

je planeta nejbližší ke Slunci a nejmenší ze všech planet. Vzhledem k pomalé rotaci Merkuru kolem vlastní osy trvá den na Merkuru dvakrát déle než oběh Slunce. Je to skalnatá planeta, posetá krátery podobně jako náš Měsíc. Je téměř bez atmosféry. Teplota povrchu tohoto tělesa kolísá mezi −180 °C a 430 °C.


 

Charakteristika Merkuru

Merkur je malá, skalnatá planeta, pokrytá velkým množstvím kráterů. Jeho oběžná dráha je blíže Slunci než dráha Země, proto se na nebi nikdy příliš od Slunce nevzdaluje. Trajektorie má značnou výstřednost e = 0,21 a dosti velký sklon k eklipticei = 7°. Merkur má velmi řídkou atmosféru, tvořenou hlavně molekulárním kyslíkem (42 %), sodíkem (29 %), vodíkem (22 %) a heliem (6 %). Teplota na jeho povrchu po západu Slunce velmi rychle klesá až na −180 °C a přes den vystupuje na 430 °C.

Již v roce 1974 detekoval Mariner 10 magnetické pole Merkuru a jeho magnetosféru. Podrobnější průzkum provedla sonda Messenger. Merkur nemá radiační pásy, ale v magnetosféře probíhají silné magnetické bouře způsobené interakcí se slunečním větrem.
Merkur se otočí kolem vlastní osy jednou za 59 našich dní. Jeho doba oběhu kolem Slunce trvá 88 dní. Tento poměr způsobuje, že od jednoho svítání na Merkuru ke druhému uplynou dva Merkurovy roky (176 našich dní). Jde o příklad vázané rotace (spinorbitální interakce) způsobené slapovými silami. 

Dráha Merkuru kolem Slunce je protáhlá elipsa, jejíž stáčení činí 5 600″ za století. Za podstatnou část jsou zodpovědné newtonovské poruchy od ostatních planet,  43″ za století je způsobeno zakřivením časoprostoru v okolí Slunce. Tento jev byl předpovězen na základě Einsteinovy obecné relativity v roce 1916. Zdá se, že existuje rezonance stáčení perihélia Merkuru se stáčením perihélia Jupiteru, která by v průběhu několika set milionů let mohla vést k vymrštění Merkuru ze sluneční soustavy.


 

Základní data o Merkuru

Důležité objevy

hmotnost 3,3×1023 kg
průměr 4870 km
hustota 5 430 kg/m3
magnetické pole na rovníku 330 nT
magnetický dipólový moment 6×1012 T·m3
povrchová teplota −180 °C až 430 °C
doba otočení kolem osy 58,65 dne
doba oběhu kolem Slunce 88 pozem. dní
vzdálenost od Slunce 58 mil. km
excentricita 0,21
inklinace
počet měsíců 0
1631  Astronomové poprvé pozorují přechod Merkuru přes sluneční kotouč
1916 Vysvětlení stáčení perihélia obecnou relativitou
1965 Radar stanovil dobu otočení Merkuru na 58,65 dne 
1974 Kosmická sonda Mariner 10 pořizuje první fotografie povrchu a detekuje magnetické pole planety
1985 Zjištění sodíku v atmosféře
2008 První podrobné mapování planety sondou Messenger (start 2004, průlety 2008, 2009)
2011 Sonda Messenger bude navedena jako první družice na oběžnou dráhu kolem Merkuru

Rotace Merkuru je ve velmi těsné rezonanci s oběžnou dobou v poměru 2:3. Je to důsledkem slapových sil působících na Merkur.

Fotografie Merkuru

MerkurMerkurMerkur - pánev CalorisMerkur - fotografie SVTS

Kosmická sonda Mariner, která jako jediná letěla k Merkuru, pořídila pouze černobílé fotografie povrchu. První dva snímky: celkový pohled. Třetí snímek: detail pánve Caloris. Poslední snímek: Merkur fotografovaný ze Swedish Vacuum Solar Telescope o průměru padesáti centimetrů (20. 10. 1995). Ze Země lze Merkur fotografovat obtížně, protože je příliš blízko Slunci.

Merkur z Messengeru

Detailní pohledy na planetu Merkur pořízené americkou sondou Messenger
v průběhu let 2008 a 2009.