Neptun

Neptun

Této planetě se někdy říká "větrná", protože vzdušné víry proudí kolem jejího rovníku rychlostí až 2000 km/h.

Modrá barva je barvou moře, a proto byl Neptun pojmenován po římském bohu.

Čísla

Průměrná vzdálenost od Slunce 4497 milionů km, tj. 30 násobek vzdálenosti Země od Slunce
Doba oběhu kolem slunce 165 pozemských let
Doba rotace 16 hodin
Průměr 49 500 km, tj. 3,8 násobek zemského průměru
Gravitace 1,2 násobek zemské gravitace
Měsíce 1 velký, 7 malých
Prstence 4 úzké
Hmotnost 17,1 hmotností Země
Průměrná povrchová teplota - 225°C
Hlavní atmosférické plyny vodík, helium, metan

Měsíc Triton

Za druhý velký měsíc Neptuna se dá považovat i Nereida s průměrem kolem 300 km, ale Triton je téměř tak velký, jako náš Měsíc.

Je totiž největším tělesem ve sluneční soustavě obíhajícím pozpátku, současně je jeho dráha nakloněna k rovníku planety - tyto dva fakty dovedly astronomy k teorii, že Triton býval planetou, než ho zachytila Neptunova gravitace. Teď Triton pomalu spirálou padá k Neptunu, až se s ním zhruba za 100 milionů let srazí.

Všechny měsíce

Řazené od nejbližšího k planetě: 
Naiad, Thalassa, Despina, Galatea, Larissa, Proteus, Triton, Nereida

 

Neptun

Neptun je poslední z obřích planet, osmá planeta v pořadí od Slunce. Podobně jako ostatní obři má prstence, rozsáhlou soustavu měsíců, výraznou magnetosféru a pásovitou strukturu atmosféry s obřími víry – skvrnami.


 

Charakteristika Neptunu

Neptun je téměř stejně velký jako Uran, ale přesto, že je mnohem dále od Slunce, jeho teplota je o něco vyšší (−213 °C). Neptun má v nitru vlastní zdroj energie, podobně jako Jupiter a Saturn. Průměrná hvězdná velikost je 7,8m, což znamená, že tato planeta již není pozorovatelná pouhým okem. Úhlový průměr má 2,2".

Atmosféra

Atmosféra má pásovitou strukturu, rotace je diferenciální s průměrnou periodou 19 hodin. Vlastní rotační perioda planety je 16 hodin, atmosféra tedy vzhledem k povrchu rotujeretrográdně. V atmosféře se nachází obří anticyklóny, napříkladMalá a Velká temná skvrna. Atmosféra má zelenomodrou barvu, v horních vrstvách převládá vodík a helium. Modrozelené zabarvení je způsobeno, podobně jako u Uranu, stopami metanu. Rychlosti větru naměřené sondou Voyager 2 přesahují 2 000 vkm/h. 

Objev Neptunu

Parametry dráhy z poruch trajektorie Uranu spočetli nezávisle U. L'Verrier a J. C. Adams. Vlastní planetu v blízkosti předpovězené polohy nalezl 23. 9. 1846 J. Galle. Podrobný průzkum Uranu provedla až sonda Voyager 2 při průletu v roce 1989.

Prstence a měsíce

Neptun má čtyři tenké prstence a 13 měsíců, Triton a Nereida byly známé před příletem Voyageru. Triton je největším měsícem, je přibližně tak veliký jako náš Měsíc a má velmi řídkou dusíkovou atmosféru. Krouží kolem Neptunu v opačném směru než rotuje planeta. Pravděpodobně byl Neptunem zachycen dodatečně. Třetinu měsíce tvoří led (hustota jen 2 g/cm3). Sonda Voyager naměřila na Tritonu teplotu pouze 38 K a zjistila nedávnou tektonickou činnost a nalezla polární čepičku. Na měsíci jsou gejzíry kapalného dusíku a prachu. Měsíc Nereida má mimořádně excentrickou dráhu (1,4÷9,7×106km) a jedná se asi o zachycené těleso. Ostatní měsíce jsou malá tělesa soustředěná v rovině rovníku.

Magnetické pole

Magnetické pole má dipólový charakter, osa je skloněna 47° vzhledem k rotační ose a posunutá od středu o 0,55 R. Detekovány byly slabé polární záře (Voyager 2). Dipólový moment je 27-krát větší než magnetický dipólový moment naší Země. Nedipólový příspěvek k poli na povrchu planety je největší ze všech planet, kvadrupólový moment je dokonce větší než dipólový. V době průletu sondy Voyager 2 v roce 1989 byla orientace magnetosféry taková, že do ní Voyager vstoupil jako u jediné planety polárním kaspem. Magnetosféra má obdobné rozměry jako u Uranu.


 

Základní data o Uranu

Důležité objevy

hmotnost 1,0×1026 kg
průměr 49 500 km
hustota 1770 kg m−3
povrchová teplota – 213°C
doba otočení kolem osy 16 h 7 min
doba oběhu kolem Slunce 165 let
průměrná vzdálenost od Slunce 4,5 miliard km
magnetické pole na rovníku 14 μT
magnetický dipólový moment 0,2×1018 Tm3
vybočení dipólu ze středu 55 %
počet měsíců 13
1612 Uran zakresluje Galileo Galilei jako hvězdu 8. magnitudy, nerozpoznává ho ale jako planetu
1846  Objev Neptuna (J. Galle), objev Tritonu (W. Lassel)
1949 Objev Nereidy (J. C. Adams, G. Kuiper)
1984 Objev prstenců při zákrytu hvězdy planetou
1989 Průlet Voyageru 2 kolem Neptunu, průzkum jeho prstenců a měsíců, objev šesti měsíců
1999 E. Thommes a kol. publikují model planetární migrace: Uran a Neptun vznikly blíže ke Slunci a do současné polohy migrovaly
2002 Objev čtyř měsíců (M. Holman & J. J. Kavelaars)
2003 Objev zatím posledního, 13. měsíce

Neptunovy měsíce

Fotografie

  jméno průměr vzdálenost objev
1 Naiad 50 km 48 227 km 1989
2 Thalassa 90 km 50 075 km 1989
3 Despina 140 km 52 526 km 1989
4 Galatea 160 km 61 953 km 1989
5 Larissa 200 km 73 600 km 1989
6 Proteus 420 km 117 600 km 1989
7 Triton 2 705 km 354 760 km 1846
8 Nereid 340 km 5 513 400 km 1949
9 Halimede 60 km 15 728 000 km 2002
10 Sao 38 km 22 422 000 km 2002
11 Laomedeia 38 km 23 571 000 km 2002
12 Psamathe 28 km 46 695 000 km 2003
13 Neso 60 km 48 387 000 km 2002

Neptun – Voyager 2 Neptun – Voyager 2

Neptun

Měsíc Triton – Voyager 2 Měsíc Triton – Voyager 2

Triton

Měsíc Larissa – Voyager 2 Měsíc Proteus – Voyager 2

LarisaProteus