Trpasličí planety
Trpasličí planetyVe Sluneční soustavě je řada objektů, které obíhají Slunce, mají tvar zformovaný gravitací (nejde o nepravidelná tělesa), ale nejsou natolik veliké, aby okolí své dráhy vyčistily od drobnějších těles. Taková tělesa nazýváme trpasličí planety a nacházejí se jak v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, tak v Kuiperově pásu za drahou Neptunu. |
Trpasličí planetyKategorie trpasličích planet byla zavedena na zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006, kdy již bylo zřejmé, že těles podobných jako Pluto je ve Sluneční soustavě několik desítek. Planety mají tři základní vlastnosti: 1) obíhají kolem Slunce, 2) mají tvar formovaný vlastní gravitací, 3) vyčistí prostor kolem své dráhy od menších těles. Trpasličí planety nesplňují třetí vlastnost, obecně jsou menší než regulérní planety. Taková tělesa nalezneme v tzv. Hlavním pásu planetek (mezi Marsem a Jupiterem) a v Kuiperově pásu za drahou Neptunu. V roce 2008 schválila IAU rezoluci, podle které budou nadále trpasličí planety obíhající za drahou Neptunu označovány jako tzv. Plutoidy.Pluto a CharónPluto je nejznámější z trpasličích planet. Spolu s Charónem tvoří trpasličí dvojplanetu v Kuiperově pásu. Do roku 2006 byl Pluto považován za planetu. V blízkosti jsou dva menší měsíce Nix a Hydra. Pluto oběhne Slunce jednou za 248 let. Kolem vlastní osy se otáčí v opačném smyslu, než obíhá. Jeho povrch, patrně složený z metanového ledu, dobře odráží světlo. Pluto má na snímcích z HST skvrnitý povrch se světlými a tmavými oblastmi a s náznaky polárních čepiček. Povrch je tvořen dusíkovým ledem se stopami metanu. Pravděpodobně je na Plutu i voda, CO2 a CO. Pluto je tak malé, že nemohlo způsobit poruchy drah Uranu a Neptunu, na základě kterých bylo objeveno.Charón má synchronní oběžnou dráhu a rotaci, perioda je 6,4 dne. Hmotnost měsíce je 8×1021 kg, průměr 1 212 km (asi polovina Pluta). Charón je tak v poměru k Plutu největším měsícem vůbec. Pluto a Charón lze považovat spíše za rovnocennou dvojici těles než za trpasličí planetu a měsíc. Dráha Pluta s CharónemDráha Pluta je mimořádně excentrická, v některých obdobích je blíže ke Slunci než Neptun (1979–1999). Sklon dráhy k rovině ekliptiky je 17°. Sklon rotační osy je 82°! Pluto se podobně jako Uran spíše odvaluje v rovině dráhy než rotuje. Pluto s Charónem jsou velká tělesa z Kuiperova pásu. Podobných těles zde bude několik desítek. Na přelomu tisíciletí byly například objeveny Ixion, Quaoar, Varuna, Orcus, Sedna a Eris, jež mají obdobnou velikost jako Pluto. |
Některé trpasličí planety
SondyZatím jedinou sondou, která míří do Kuiperova pásu a měla by prozkoumat soustavu Pluto-Charón je americká sonda New Horizons. Startovala v roce 2006 za pomoci nosné rakety Atlas V551. Sonda byla nasměrována k Jupiteru, který ji urychlí na cestu k Plutu. Po průletu kolem Pluta a Charónu (v roce 2015) bude mise pokračovat do oblasti dalších transneptunických těles v Kuiperově pásu. Řada sond samozřejmě také zkoumala tělesa v Hlavním pásu, nicméně šlo o malá nepravidelná tělesa (planetky) a nikoli o trpasličí planety. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Některé trpasličí planety. V prvním řádku jsou některé trpasličí planety |
Základní data o Plutu |
Důležité objevy |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pluto a Charon, HST; Pluto a Charon ze Země a z HST; Pluto a Charon, HST (FOC) 1996; Pluto – mapa povrchu. HST (FOC) 1996. Pluto a Charon (nalevo); Pluto, Charon, Nix a Hydra (napravo). Pluto ze Země ve skutečné barvě. Jedná se o unikátní snímek, pořízený rekonstrukcí fotometrických dat při přechodu Charónu přes disk Pluta. Vhledem k tomu, že rotace planety a jejího měsíce je vázaná, pozorujeme při přechodu Charonu stále jeho stejnou stranu. Tok záření z tohoto tělesa se tudíž vůči vzdálenému pozorovateli na Zemi prakticky nemění. Odchylky v celkovém naměřeném toku ze soustavy obou těles lze proto přičítat změnám albeda na odkrývající se části povrchu Pluta a z fotometrických dat je možno je s využitím počítače rekonstruovat. Povrch Pluta je pokryt zejména vrstvou zmrzlého dusíku s příměsí metanu. Tmavé oblasti jsou zřejmě (na základě dat z HST) tvořeny vodním ledem smíseným s horninou. Eliot Young a kol., SwRI/NASA. |