Saturn
Díky jeho velkolepému prstenci ho nelze zaměnit s žádnou jinou planetou, je vidět už malým dalekohledem, i když při pohledu ze Země je malý, protože je dvakrát dále než Jupiter - ve skutečnosti je však jen o málo menší.
Saturn má nejmenší hustotu ze všech planet ve Sluneční soustavě, dokonce nižší, než je hustota vody, kdybychom tedy Saturn ponořili do ohromné nádrže s vodou, plaval by.
Čísla
| Průměrná vzdálenost od Slunce | 1427 milionů km, tj. 9,52 násobek vzdálenosti Země od Slunce |
| Doba oběhu kolem slunce | 29 pozemských let |
| Doba rotace | 10 hodin |
| Průměr | 120 000 km, tj. 9,4 násobek zemského průměru |
| Gravitace | 0,9 násobek zemské gravitace |
| Měsíce | 5 velkých, 18 malých |
| Prstence | největší ze všech planet - 7 hlavních a stovky prstýnků |
| Hmotnost | 95 hmotností Země |
| Průměrná povrchová teplota | - 185°C |
| Hlavní atmosférické plyny | vodík, helium, metan |
Měsíce
Největším a nejzajímavějším je Titan - je největším měsícem ve Sluneční soustavě - je dokonce větší než Pluto nebo Merkur.
Má hustou atmosféru, složenou převážně z dusíku a metanu, která nám brání v pozorování jeho povrchu. Předpokládáme, že metan na Titanu hraje stejnou roli jako voda na Zemi. Mohl by existovat v pevném nebo kapalném skupenství na povrchu i jako plyn v atmosféře.
Další měsíce
Rhea, Japetus, Dione a Tethys mají průměr něco přes 1000 km a jsou podobní měsícům Jupitera.
Měsíce řazené od nejblžšího k planetě:
Pan, Atlas, Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas, Enceladus, Tethys, Telesto, Kalypsó, Dione, Helene, Rhea, Titan, Hyperion, Iapetus, Phoebe
Prstenec
Všechny velké planety - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun - mají své prstence, ale žádný z nich se tomuto nemůže vyrovnat. Sahá prakticky od povrchu planety až do vzdálenosti dvakrát větší, než je poloměr planety - průměr prstence je přes čtvrt milionu kilometrů.
Skládá se z mnoha menších prstenů, jsou hodně tenké a při pozorování ze Země je proto jednou za 15 let nemůžeme vidět - to když se k nám natočí svou hranou. Kdyby někdo vyrobil jejich model široký 13 km, byly by tenčí než CD disk.
Jsou složeny z drobných úlomků ledu a kamene různých velikostí, které obíhají Saturn v rovině jeho rovníku a každý z miliard kousků má svou vlastní oběžnou dráhu, po níž se pohybuje. Mezi nimi krouží malé měsíčky a "čistí" prostor od všeho toho nepořádku. Díky tomu mezi prstenci vznikají malé mezery.
SaturnSaturn je v pořadí šestou planetou od Slunce a druhou největší planetou Sluneční soustavy. Je charakteristická svým dobře viditelným prstencem. Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země, a proto je jeho teplota velmi nízká (–150 °C). Průměrná hustota planety je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody. Jako všichni obři má i tato planeta dobře vyvinutou magnetosféru. |
Charakteristika SaturnuSaturn patří k obřím planetám sluneční soustavy. Oběhne Slunce za 30 pozemských let, ale kolem vlastní osy se otočí za pouhých 10 hodin. Tato rychlá diferenciální rotace způsobuje obdobně jako na Jupiteru vznik pásů. V atmosféře jsou někdy pozorovány velké žluté či bílé skvrny (Velká bílá skvrna – 1990). Atmosféra je tvořena převážně vodíkem a heliem, s oblaky čpavku. V nitru je snad malé jádro z křemičitanů železa obklopené kovovým vodíkem. Vítr v atmosféře dosahuje rychlosti až 1 800 km/h. Magnetické pole je slabší než u Jupiteru, má dipólový charakter s osou téměř rovnoběžnou s rotační osou. Dipólový moment je 35× menší než u Jupiteru, ale 575× větší než u Země.SondyPoprvé obletěla Saturn sonda Pioneer 11 v roce 1979. Podrobné snímky prstenců a některých měsíců pořídily sondy Voyager 1v roce 1980 a Voyager 2 v roce 1981. Od roku 2004 je u Saturnu sonda Cassini (NASA) s pouzdrem Huygens (ESA), které přistálo na Titanu počátkem roku 2005.PrstenceSaturn má soustavu prstenců, z nichž 3 hlavní jsou viditelné velkými dalekohledy. Přestože prstence jsou široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je jen pár stovek metrů, maximálně kilometr. Prstence tvoří drobné částice, patrně ledem obalené kousky hornin o velikosti od několika cm po desítky metrů. V prstenci B byly nalezeny radiální struktury (loukotě). Ukázalo se, že jde o levitující nabitý prach. Prstenec F je složen z několika propletených prstenců gravitačně ovlivňovaných tzv. „pastýřskými" měsíci. Předpokládáme, že planetární prstence vznikly roztrháním některých měsíců dopadem komet a meteoroidů nebo slapovými silami mateřské planety. Čím blíže je měsíc k planetě, tím větší je rozdíl gravitačního působení na přivrácenou a odvrácenou stranu měsíce. Po překročení určité vzdálenosti rozdíl sil běžnou horninu roztrhá. |
MěsíceSaturn má velmi bohatou soustavu měsíců (61 na počátku roku 2010). Některá z těchto těles nemají dosud jména. Osm nejmenších má zcela nepravidelný tvar. Měsíc Phoebe obíhá planetu v opačném směru (retrográdně) a je pravděpodobně zachyceným asteroidem. Měsíc Titan je největší Saturnův měsíc a s průměrem 5 150 km je větší než planeta Merkur. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm (má tedy atmosféru hustší než Země), teplota −180 °C. Tyto hodnoty nevylučují možnost primitivních forem života. Na Titanu přistálo v roce 2005 pouzdro Huygens. Na měsíci Enceladus buď probíhá nebo probíhala v nedávné minulosti tektonická činnost. O jeho geologické aktivitě svědčí světlé zabarvení povrchu s různými kaňony a průrvami. Na měsíci Mimas je obrovský kráter způsobený impaktem, který málem měsíc roztrhl. MěsícHyperion se na své dráze namísto rotace chaoticky převaluje díky gravitační vazbě s Titanem. Třináct měsíců bylo objeveno ze Země systémem adaptivní optiky dalekohledy umístěnými na hoře Mauna Kea na Havajských ostrovech.MagnetosféraSaturn má výrazně menší magnetosféru než Jupiter (asi 20 % velikosti). Struktura magnetického pole je relativně jednoduchá a připomíná zvětšeninu magnetosféry naší Země. V blízkosti planety má pole téměř ideální dipólový charakter. Plazma uvnitř magnetosféry zaujímá spolu s radiačními pásy oblast rozsáhlého toru, jehož vnitřní část je ukončena prstenci A, B a C, které absorbují veškeré částice z této oblasti. Součástí vnitřního toru jsou měsíce Mimas, Enceladus, Tethys a Dione. Koncentrace nabitých částic dosahuje až 3 000 v jednom cm3. Plazmosféra včetně radiačních pásů interaguje s měsíci obíhajícími v této oblasti. Měsíce vychytávají nabité částice a vytvářejí v rozdělení koncentrace částic v radiálním směru charakteristická minima. Vnější část toru je rozprostřena kolem dráhy měsíce Rhea a zasahuje až k dráze Titanu, kde již převažují neutrální částice. |
Základní data o Saturnu |
Důležité objevy |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Saturn (V2); Polární záře v UV (HST 1998); |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Saturnovy měsíce |
Fotografie měsíců |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Titan, napravo s atmosférou.
Titan, oblast přistání pouzdra Huygens
Enceladus, Rhea
Dione
Mimas, Japetus
Tethys, Hyperion,
Janus, Phoebe,
Telesto, Calypso,
Helene, Polydeuces,
Atlas, Prometheus,
Pastýřský měsíc Pan je vnořen do prstenců. Cassini. |
