Venuše
Venuše je naše nejbližší planetární sousedka a na naší obloze září velmi jasně. Pojmenována je podle římské bohyně lásky a krásy. V minulosti se dlouhou dobu soudilo, že by na ní mohl existovat život. Později se však ukázalo, že na ní panují vysoké teploty - až 500°C. To ale vzdálenosti od Slunce neodpovídá.
Může za to její atmosféra, která je velmi hustá, takže záření od Slunce jí pronikne velmi snadno a ohřívá povrch planety. Teplo vyzářené povrchem zpět ale uniknout nemůže - tento přebytek tedy zůstává na planetě. Tomuto procesu říkáme skleníkový efekt. Přeměňuje Venuši v peklo s vysokou teplotou a tlakem téměř 100krát větším než na Zemi.
Povrch této planety brázdí vysoká pohoří. Venuše je geologicky činná, takže má aktivní sopky.
Povrchové útvary, které vystupují nad průměrnou úroveň planety, připomínají světadíly na Zemi. Mezi nimi mohly kdysi existovat oceány, ale ty by se už před dávnou dobou zcela vypařily.
Venuše se kolem své osy otočí jednou za 243 dní, Slunce obletí za 225 dní, což znamená, že den je ne ní delší než rok.
Pro vědce bylo vždy těžké planetu Venuši zkoumat, dalekohledem se totiž díky její atmosféře na povrch nikdo nepodívá. Sovětská meziplanetární sonda Věnera byla schopna poslat na Zemi několik záběrů povrchu, ale fungovala pouhých 57 minut, než se roztekla. Je důvod domnívat se, že původní povrch této planety byl stejně již dávno zničen a nyní můžeme zkoumat jen vrstvu lávy, která ho zakryla.
Čísla:
Průměrná vzdálenost od Slunce | 108 milionů km, tj. 0,72 násobek vzdálenosti Země od Slunce |
Doba oběhu kolem slunce | 0,62 pozemského roku |
Doba rotace | 243 pozemských dní |
Průměr | 12 102 km, tj. 0,95 násobek zemského průměru |
Gravitace | 0,88 násobek zemské gravitace |
Měsíce | žádné |
Prstence | žádné |
Hmotnost | čtyři pětiny hmotnosti Země |
Průměrná povrchová teplota | 500°C |
Hlavní atmosférické plyny | oxid uhličitý |
VenušeVenuše, sousedící se Zemí, je zahalená v husté atmosféře a dobře odráží sluneční svit. Proto a je proto snadné ji nalézt v některých obdobích na obloze jako Večernici nebo Jitřenku. Díky neměnnosti počasí se povrch planety téměř nezměnil ani za milióny let. |
Charakteristika VenušeVenuše je druhou planetou od Slunce a její dráha leží nejblíže Země. Má obdobnou velikost a hmotnost jako Země. Tím ale podobnost obou planet končí. Hustá oblaka obsahující i kyselinu sírovou zabraňují přímému pozorování povrchu. Díky skleníkovému efektu dosahuje teplota povrchu Venuše až480 °C. Venuše krouží kolem Slunce takřka po kruhové dráze ve vzdálenosti 108 milionů km s periodou 225 dní. Otočení kolem vlastní osy (ve směru hodinových ručiček, proti oběhu, tzv.retrográdní rotace) trvá 243 pozemských dnů. To znamená, že na Venuši Slunce vychází a zapadá jen dvakrát za oblet Slunce.Oblaka Venuše dobře odrážejí sluneční svit a proto je tato planeta ve vhodné poloze po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na obloze. Někdy můžeme Venuši spatřit na západní obloze jako první objekt noční oblohy po západu Slunce – proto jí lidé říkají Večernice. O tři měsíce později je na východní obloze stejná planeta viditelná jako poslední svítící objekt noci – Jitřenka. |
Povrch této „sestry“ Země, zahalený v husté atmosféře, nám umožnily pozorovat teprve kosmické sondy, které sestoupily až k jejímu povrchu. Kosmická sonda Magellan, vypuštěná na oběžnou dráhu Venuše, zmapovala radarem detaily povrchu a objevila obrovské krátery, způsobené dopadem meteoritů. Podmínky na Venuši jsou z pohledu člověka dosti nepříznivé: 95krát vyšší tlak než na Zemi, deště kyseliny sírové a teplota 480°C. Tuto vysokou teplotu způsobuje skleníkový efekt. Sluneční záření proniká hustou atmosférou a ohřívá Venuši. Tepelné záření jejího povrchu však atmosféra s velkým podílem CO2 nepropustí zpět do vesmíru. Ve vyšších vrstvách atmosféry by mohly přežívat nízké formy organismů (bakterie). Na Venuši je mnoho sopek, některé až 3 km vysoké a 500 km široké. Krátery, sopky a ztuhlé potoky lávy se za miliony let téměř nezměnily – nejsou tam bouřky, změny teplot, led ani jiné činitele, způsobující zvětrávání. Venuše nemá magnetické pole, ionizovaná atmosféra ale odklání sluneční vítr obdobně jako magnetosféra u jiných planet. Hovoříme o existenci tzv. pseudomagnetosféře. |
Základní data o Venuši |
Důležité objevy |
||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie Venuše |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední dva snímky jsou velmi podrobné snímky povrchu Venuše. Byly složeny z mnoha set radarových snímků Venuše pořízených sodnouMagellan, ale i ze snímků předchozích sond Mariner a některých Veněr. Veškeré snímky byly počítačově zpracovány, projektovány na kulovou plochu a uměle převedeny do viditelné oblasti spektra. |