Měsíc
Je samozřejmě řeč o tom našem Měsíci. Obíhá Zemi a jeho gravitační síla způsobuje slapové jevy, tedy příliv a odliv. Nemá ovšem atmosféru a je úplně pustý.
Jeho povrch pokrývají krátery, přičemž většinu jich vytvořily meteority, planetky a komety při dopadu na povrch. Některé možná vznikly sopečnou činností.
Před 3,5 miliardy let vytékala na měsíční povrch láva a utvořila tzv. měsíční moře - šedé plochy viditelné ze Země pouhým okem. Ačkoliv je Měsíc velmi jasný, sám žádné světlo nevydává, pouze odráží to sluneční.
Měsíc se sice kromě své pouti kolem Země sám otáčí kolem své osy, ale dělá to obojí úplně stejnou rychlostí - proto vždy vidíme jen jednu jeho stranu a nikdy jinak.
Odvrácená strana Měsíce
Jak měsíc vznikl?
Docela nedávno vědci zjistili, že když Země byla ještě velmi mladá, srazila se s tělesem o velikosti Marsu. Exploze vynesla do kosmického prostoru velké množství prachu a úlomků skály a ty pak kroužily kolem Země. Zbytky se postupně spojovaly, až vznikl náš Měsíc.
Čísla:
Průměrná vzdálenost od Země | 383 400 km |
Průměr | 3475 km |
Gravitace | 0,17 násobek zemské gravitace |
Délka jednoho oběhu kolem Země | zhruba 27 pozemských dní |
Délka dne | zhruba 27 pozemských dní |
Průměrná povrchová teplota | -160°C do 115°C |
Hlavní atmosférické plyny | žádné |
Zatmění Měsíce
Dochází k němu ve chvíli, kdy Měsíc projde stínem, který na něj vrhá Země. Slunce, Země a Měsíc tedy musí být v jedné rovině.
Fáze měsíce
Době, kdy není měsíc vůbec vidět, říkáme NOV.
Východ Země nad měsíční krajinou - červenec 1969 - Apollo 11